Jak vzniká pyl?

Přestože pyl řadíme mezi včelí produkty, jedná se o produkt kvetoucích rostlin. Jsou to pohlavní samčí buňky uložené v pylových tyčinkách a slouží k rozmnožování rostlin.

Létavky sbírají pyl jednak pasivně tím, že jím ulpívá na těle při snaze dostat se k nektaru květu a aktivně, kdy přímo svými kartáčky na všech končetinách zčesávají pyl z prašníků.

Za letu jej pak včela formuje do rousků umístěných na zadním páru nohou. Aby včela vytvořila jeden pár rousků, musí obletět přibližně 80 květů. Vždy navštěvuje květy téhož druhu rostlin. Díky tomu je opyluje tím správným pylem. Podle barvy rousků lze určit, kterou rostlinu navštěvovala.

Včelstvo spotřebuje za rok asi 30 kg pylu, přičemž jeden rousek váží cca 7 mg. Pro včelstvo znamená květní pyl především bílkovinovou stravu s dostatečným obsahem vitamínů. Nejvíce pylu spotřebují rostoucí larvy pro jeho obsah stravitelných bílkovin a dále umožňuje tvorbu včelího jedu, vosku a mateří kašičky.

Po příletu do úlu, včela vypíchne rousku do buňky a úlové včely pak pylové rousky v buňce udusají hlavou. Jakmile je buňka naplněna pylem přibližně do jedné třetiny, uzavřou povrch pylového slupce vrstvičkou medu. Včely při sběru pylu a vytváření rousek zvlhčují pyl obsahem medného váčku spolu se sekrety svých žláz. Přidávají tak do pylu kromě cukrů látky způsobující pokles klíčivosti pylu a tlumící růst bakterií, a řadu dalších látek, jejichž chemická stránka není ještě úplně známa. Pokud včely pyl donesený do úlu nestráví, natlačí rousky vzduchotěsně do buněk v blízkosti plodu, asi do 2/3 jejich hloubky. Přitom opět přidávají výměšky svých žláz. V uskladněném plástovém pylu dochází ke složitým biochemickým procesům (fermentaci), na nichž se podílejí enzymy obsažené v pylu samotném, látky přidané včelami a mikroflóra pylu – kvasinky a bakterie…

Sběr pylu

Pyl se sbírá jednak rouskovaný a jednak fermetovaný z buněk plástu. Sbírání rouskového pylu je jednodušší. Jak již bylo uvedeno výše, rousky pylu nosí včely do úlu na zadním páru nohou. Do česna (zúžený prostor, kudy včely lezou do úlu) se umístí pylochyt. To je destička s otvory 4,8 mm. Včely jí musí prolézt a přitom ztratí pylové rousky. Včelař je jednou denně odebírá z nádoby umístěné pod pylochytem. Po pár dnech se včely naučí prolézat pylochytem bez ztráty rousek. I tak se však pylochyt umisťuje do jednoho úlu nejdéle na 2 - 3 dny, aby včelstvo nebylo ohroženo nedostatkem bílkovin. Odebraný pyl lze dále sušit, protože při svém obsahu 30% obsahu vlhkosti by snadno zplesnivěl. Sušením však ztvrdnou obaly pylových zrnek a sníží se jejich stavitelnost pro člověka. Proto se více doporučuje pyl zmrazit, nebo smíchat s medem. Plástový pyl se získává mnohem pracněji. Vyškrabuje se nebo vypichuje vhodným nástrojem  z buněk plástu.

Složení včelího pylu

V bílkovinách pylu, které tvoří až 40% jeho objemu, se nachází všechny esenciální aminokyseliny, tedy látky, které tělo nutně potřebuje a neumí si je vyrobit. Přesné složení pylu závisí na mnoha okolnostech, zejména na druhu rostliny, která jej vyprodukovala. Obsahuje vitaminy A, C, E a skupinu B vitamínů. Z minerálních látek zejména draslík, fosfor, síru, hořčík, sodík, vápník, zinek a železo. Dále v pylu najdeme nukleové kyseliny, tuky, cukry, enzimy, organické kysliny, aromatické látky a vodu.  

Využití pylu

Pyl získaný z rousek je pro lidský organizmus v této formě nevyužitelný. Pylová zrna jsou totiž obalena pevnou kůrou a pylové zrno opouští lidské tělo v neporušeném stavu. V neupraveném stavu má pro člověka význam plástový pyl. Pylová zrna při styku s medem v buňkách plástu bobtnají a pevná kůra pylového zrna je narušena. Pyl je zfermentován. Pokud máme k dispozici pouze rouskovaný pyl, je třeba jej nechat zfermentovat. Nejčastějším způsobem je zfermentovat pyl medem. Míchá se 5 - 10% pylu s medem a nechá se pár týdnů (alespoň dva) stát  v teple s tím, že je potřeba uzavřenou sklenici denně převrátit a medopylovou směs promíchat.

Pyl podporuje organizmus k rychlé obnově duševní a fyzické síly, zvláště po rekonvalescenci po vyčerpávajících chorobách a operacích. Při depresivních stavech obnovuje duševní rovnováhu, vyvolává pocit spokojenosti a chuti k životu. Účinek pylu na centrální nervovou soustavu je trvalejší a hodnotnější, nežli účinek užívání jiných látek. Dobrých výsledků je také dosahováno u hypertrofie (zbytnění) prostaty, žaludečních vředů a zažívání, omlazení pokožky a nehtů, zpevnění a zpružnění kostí, akné, vysokého krevního tlaku, detoxikace jater, syndromu únavy, trávení, chuť k jídlu, výživy mužských spermat, neplodnosti, impotenci a snížené sexuální aktivitě.

UPOZORNĚNÍ: v případě alergie je třeba nutné zvýšené opatrnosti